Author: Jana Slintáková

Od 30.9.2017 vstoupila v účinnost novela zákona o soudních poplatcích. Do té doby bylo možné zhojit následky nezaplacení soudního poplatku ve stanovené lhůtě (tedy zastavení řízení) tím, že poplatník poplatek zaplatil do konce lhůty k odvolání proti rozhodnutí o zastavení řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku.

Novelizovaný zákon však tuto výše uvedenou možnost nadále nedává. Pro řízení zahájená po účinnosti novely je lhůta k úhradě soudního poplatku stanovena soudem alespoň v délce 15 dní a po jejím marném uplynutí soud řízení zastaví. K zaplacení soudního poplatku po marném uplynutí lhůty už soudy nebudou přihlížet. Tedy i pokud poplatník zmešká lhůtu byť o jeden jediný den, soud řízení zastaví.

Na první pohled se toto opatření může jevit jako banalita. Fatální důsledky však může mít v případě, kdy je žalována pohledávka těsně před promlčením anebo např. když není uhrazen poplatek za podané odvolání…

Jedním z nejdiskutovanějších právních předpisů z pera Evropské Unie, které vstoupí v letošním roce v účinnost, je tzv. Evropské nařízení o ochranně osobních údajů (GDPR). Obecně je prezentováno tak, že jím má dojít ke zpřísnění pravidel pro nakládání s osobními údaji s čímž jde ruku v ruce i výrazné zvýšení horní hranice pokut za porušení pravidel v této oblasti.
Všechny organizace, společnosti, instituce, ale i jednotlivci, kteří při své činnosti nakládají s osobními údaji, by proto měli prověřit, zda způsob, jakým je v současné době nakládáno z jejich strany s osobními údaji, je v souladu s GDPR. V té souvislosti by měli přijmout opatření k naplnění nových požadavků.
Kampaň rozpoutaná kolem uvedeného nařízení vyvolala značnou nevoli, obavy a podivení, s jakými novinkami to Brusel opět přichází. Je však pravdou, že řada pravidel, které GDPR stanoví, jsme povinni dodržovat již nyní, stejně jako terminologie zůstává de facto stejná. Navíc bude od 25. 05. 2018 nutno vést zejména záznamy o činnostech, které se s osobními údaji provádějí a bude třeba hlásit Úřadu pro ochranu osobních údajů případy porušení zabezpečení osobních údajů. Některé subjekty, jako např. úřady budou mít povinnost jmenovat tzv. pověřence pro ochranu osobních údajů.
Uvedené nařízení je svými příznivci hájeno argumentem, že přinese do života firem kultivovanost při nakládání s osobními údaji. Protiargumentem je zvýšená administrativní náročnost. Jaké dopady však bude citované nařízení mít, ukáže až čas.